|
| |
|
|
Lidová zbožnost pozdního středověku a novověku v odrazu hmotné kultury (na příkladu drobné keramické plastiky)
Juřinová, Šárka ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Lidová zbožnost pozdního středověku a novověku v odrazu hmotné kultury (na příkladu drobné keramické plastiky) Práce se zabývá studiem projevů zbožnosti a každodennosti lidových vrstev pražských měst ve středověku a raném novověku. V archeologických nálezech dominuje především drobná keramická plastika, kterou nalézáme jak v městském, tak ve venkovském prostředí. Tyto figurky z pálené hlíny znázorňují nejčastěji madonu s Ježíškem a různé světce. Často se vyskytují též profánní postavy a rozmanité zoomorfní plastiky. Předmětem zájmu této studie budou především nálezy keramické plastiky z rozsáhlého archeologického výzkumu na náměstí Republiky v Praze, který poskytl mimořádně zajímavou kolekci těchto specifických artefaktů z období let 1250-1600. Při odborném vyhodnocení tohoto souboru bude přihlédnuto též k dalším analogiím ze středoevropského regionu. Konkrétní využití těchto předmětů není dosud uspokojivě vysvětleno, pokusíme se proto přispět do probíhající diskuse novými zjištěními. Pro ikonografickou interpretaci se kulturně antropologická studie dotkne také dalších předmětů spojených s lidovou zbožností a každodenností městského prostředí (jako jsou medailonky, svátostky, poutní odznaky, obrázky z poutí a další). Práci doplní podrobný obrazový katalog zpracovaného nálezového fondu včetně...
|
|
| |
|
|
Lidová zbožnost pozdního středověku a novověku v odrazu hmotné kultury (na příkladu drobné keramické plastiky)
Juřinová, Šárka ; Royt, Jan (oponent)
Název: Lidová zbožnost a městská každodennost ve středověku a raném novověku v odrazu drobné keramické plastiky Anotace: Práce se zabývá studiem projevů zbožnosti a každodennosti lidových vrstev pražských měst ve středověku a raném novověku. V archeologických nálezech dominuje především drobná keramická plastika, kterou nelézáme jak v městském, tak ve venkovském prostředí. Tyto figurky z pálené hlíny znázorňují nejčastěji Madony s Ježíškem a různé světce. Často se vyskytují též profánní postavy a rozmanité zoomorfní plastiky. Předmětem zájmu této studie jsou především nálezy keramické plastiky z rozsáhlého archeologického výzkumu na náměstí Republiky v Praze, který poskytl mimořádně zajímavou kolekci těchto specifických artefaktů z období 1250-1600 a které nebyly dosud nikde publikovány. Při odborném vyhodnocení tohoto souboru je přihlédnuto též k dalším analogiím ze středoevropského regionu. Konkrétní využití těchto předmětů není dosud uspokojivě vysvětleno, pokusíme se proto přispět do probíhající diskuse novými zjištěními. Pro ikonografickou interpretaci se kulturně antropologická studie dotkla také dalších předmětů spojených s lidovou zbožností a každodenností městského prostředí (jako jsou medailonky, svátostky, poutní odznaky, obrázky z poutí a další). Práci doplňuje podrobný obrazový katalog...
|
|
|
Lidová zbožnost pozdního středověku a novověku v odrazu hmotné kultury (na příkladu drobné keramické plastiky)
Juřinová, Šárka ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Lidová zbožnost pozdního středověku a novověku v odrazu hmotné kultury (na příkladu drobné keramické plastiky) Práce se zabývá studiem projevů zbožnosti a každodennosti lidových vrstev pražských měst ve středověku a raném novověku. V archeologických nálezech dominuje především drobná keramická plastika, kterou nalézáme jak v městském, tak ve venkovském prostředí. Tyto figurky z pálené hlíny znázorňují nejčastěji madonu s Ježíškem a různé světce. Často se vyskytují též profánní postavy a rozmanité zoomorfní plastiky. Předmětem zájmu této studie budou především nálezy keramické plastiky z rozsáhlého archeologického výzkumu na náměstí Republiky v Praze, který poskytl mimořádně zajímavou kolekci těchto specifických artefaktů z období let 1250-1600. Při odborném vyhodnocení tohoto souboru bude přihlédnuto též k dalším analogiím ze středoevropského regionu. Konkrétní využití těchto předmětů není dosud uspokojivě vysvětleno, pokusíme se proto přispět do probíhající diskuse novými zjištěními. Pro ikonografickou interpretaci se kulturně antropologická studie dotkne také dalších předmětů spojených s lidovou zbožností a každodenností městského prostředí (jako jsou medailonky, svátostky, poutní odznaky, obrázky z poutí a další). Práci doplní podrobný obrazový katalog zpracovaného nálezového fondu včetně...
|
|
|
Příspěvek k počátkům Pražského hradu (doklady a proměny osídlení západního předhradí na místě dnešního tzv. Severního výběžku)
Hurajčíková, Veronika ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Frolík, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá počátky Pražského hradu. Hlavní pozornost je zde zaměřena především na bližší poznání vývoje osídlení na území původního západního předhradí, tedy plochy dnešního I., II. a IV. nádvoří. V souvislosti s tímto bylo hlavním cílem práce zpracovat výzkum, který v roce 1987 provedl v budově dnešního tzv. Severního výběžku mezi I. a IV. nádvořím Jan Frolík. Zkoumáno zde bylo celkem šest sond, v nichž byly zachyceny objekty a sídlištní vrstvy z období raného středověku. Zjištěné situace byly na základě stratigrafie (vzájemných superpozic objektů), popřípadě u sídlištních vrstev na základě keramiky, rozděleny do po sobě chronologicky jdoucích horizontů. Následná analýza keramického materiálu pak umožnila i jejich přesnější datování. Součástí práce je také zpracování a vyhodnocení ostatních archeologických nálezů, především kostěných artefaktů a zvířecích kostí. Výsledky výzkumu jsou v závěru práce zařazeny do kontextu vývoje tzv. západního předhradí a následně i do celkového vývoje dějin Pražského hradu, především jeho samotných počátků.
|
|
| |
|
|
Ikonografie hradu Landštejn
PUMPROVÁ, Klára
Bakalářská práce ve svém úvodu popisuje historii hradu Landštejn od prvních zmínek o existenci hradu, následné období vlády Vítkovců, Krajířů a dalších rodů, které spravovaly tento hrad, období husitské, romantismu až po současnost. Následně se práce zaměřuje na archeologický výzkum, podrobný popis hradu a jeho typologii v kontextu typologie ostatních hradů na našem území, která je zde také zmíněná. Práce se podrobně zaměřuje na popis nejdůležitějších ikonografií hradu Landštejn a životu jejich autorů.
|
|
|
Archeopark Netolice a příklady jeho využití ve volném čase
KOCOURKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá stavbou Archeoparku Netolice a jeho využití ve volném čase. Provádí čtenáře městem Netolice, místem nynějšího archeoparku, a to od prvních vykopávek až po samotnou realizaci dřevěné palisády. Popisuje archeologický výzkum, který zde byl v jednotlivých letech prováděn. Taktéž mapuje činnosti Letní archeologické školy od roku 2007, představuje partnerskou obec Ringelai s podobným projektem zvaným Gabreta a popularizuje ho veřejnosti. Součástí práce jsou dva typy příloh. V příloze první je zaznamenán rozhovor se starostou města Oldřichem Petráškem. V druhé, obrazové, jsou předloženy fotografie s památkami města Netolice a zejména samotného archeoparku.
|
|
| |
host ::
RSS.